Nová Paka a její založení se řadí do konce 13. a počátek 14. století, kdy k posílení věrnosti občanů ke šlechtě a k ochraně jejich majetku byly řemeslníci přemísťováni do střediska Nová Paka. Tímto zásahem vrchnost sledovala svůj finanční zdroj, neboť Nová Paka byla svou polohou na staré slezské cestě mezi Prahou a Vratislaví. S výstavbou města a se zaváděním řemesel souvisí i výstavba pivovaru se sladovnou, který byl umístěn na jižní straně pod náměstím, na pravém břehu Brdského potoka — asi v nynější farské zahradě.
Když za gruntovního pána Viléma Trčky z Lípy roku 1563 celé město i s pivovarem vyhořelo, udělil nástupce Burián Trčka z Lípy roku 1583 sousedům privilej k postavení pivovaru nového. Za tuto udělenou milost platili majitelé z každého vyčepovaného sudu piva pět bílých grošů a z každé várky groše tři.
V roce 1601 Jan Rudolf Trčka z Lípy osvobodil město Novou Paku od dávek a roboty, avšak s podmínkou, že obec upustí od vaření piva. Na tuto podmínku občasné přistoupili a od té doby bylo pivo do Nové Paky dováženo z Dřevěnického pivovaru, který patřil vrchnosti.
Po zřízení magistrátu v Nové Pace roku 1791, které již nebylo na vrchnosti závislé, si přes to šlechta činila neustále nárok na dodávky svého piva. V této svízelné situaci vedl magistrát se šlechtou vleklý soudní spor, který trval až do všeobecného zrušení roboty.
Tato doba již sloužila k přípravám na vybudování pivovaru stávajícího.
Po řadě předběžných jednání k získání potřebných financí byla svolána na den 1. dubna 1870 ustavující valná hromada zájemců s programem založení akciové společnosti pro vybudování parostrojního pivovaru v Nové Pace. Nejvyšší finanční podíl nesla obec Nová Paka.
Se stavbou bylo započato 29. března 1871 stavitelem F. Wolfem dle vyhotovených plánů pražské firmy J.V.Novák. Počáteční provoz pivovaru byl zahájen 25. července 1872, a to ve základních budovách varny, spilky, sklepa a omezeného prostoru sladovny.
Výroba i odbyt urychleně stoupaly, tak se po necelém desetiletí provozu projevila neodkladná potřeba další dostavby — probíhá výstavba dalších ležáckých sklepů, spilky, lednice, strojovny a půdních prostor pro sklad ječmene a sladu. S růstem výroby se projevila i potřeba rozšíření vodního zdroje. V r. 1903 je vyzděna studna u sochy panny Marie v Loučení u Přibyslavi a rozhodnuto o položení 800 m dlouhého vodovodního potrubí ze studny do pivovaru.
Vlastní výroba sladu již po několik minulých let nestačí pokrýt spotřebu na várky, proto je rozhodnuto o dostavbě sladovacích humen s nástavbou obchodních místností a nové lednice ve dvoře závodu. Dostavba byla předána r. 1905. Tendence stoupajícího odbytu i docilovaných zisků dává možnost k rychlejšímu kroku v doplňování staveb i strojního zařízení, proto je v r. 1906 provedena stavba a uvedení do provozu druhého nového parního kotle.
Díky dobrým výsledkům z let minulých bylo možno splnit požadavky okresního hejtmanství na opravu stávajícího pivovarského hostince čp. 17/18 na náměstí — dnešního hotelu Centrál. Bylo rozhodnuto o rozboření staré budovy a postavení nového hotelu se stávajícím sálem a tehdy komfortním vybavením. Hotel byl uveden do provozu r. 1908.
Stagnace průmyslu pokračuje, ceny spotřebního materiálu k výrobě piva značně rostou. Další léta až do roku 1914 se vyznačují stále rostoucí krizí všeho průmyslu z důvodu nedostatku peněz a snižování odbytu. Díky tomuto vývoji nebylo do pivovaru nic investováno a byly prováděny jen nejnutnější opravy.
Během válečných let 1914 — 1918 je zaznamenán citelný pokles, chybí vstupní suroviny, jsou používány náhražky. Válkou, která skončila 28. října 1918, byla naše země hospodářsky úplně vyčerpána. Po válce se pivovarský průmysl jen velmi pomalu vrací do normálního života, zápolí s nedostatky finančních prostředků k zajištění technického vybavení, válkou značně opotřebovaného a nedostatečně udržovaného.
Rokem 1925 vstupuje pivovar do období bohaté konjunktury a připravuje se na renovaci celého objektu. Přispívá k tomu i myšlenka na získání celého regionu. Příležitost se naskýtá velmi záhy, kdy pro stáří a bez nástupce ze svého oboru se sládek a soukromý majitel pivovaru v Pecce, pan Chlístovský, rozhodl odprodat svůj majetek. Byla sepsána kupní smlouva a peckovský pivovar přešel se všemi budovami, pozemky, zařízením, zásobami sladu i piva dne 1. července 1926 do majetku pivovaru Nová Paka za celkovou částku 220.000,– Kč. Vaření piva bylo na Pecce ihned zastaveno, zásoby postupně vyskladněny, provedena demontáž zařízení a budovy prodány. Tímto zásahem pivovar Nová Paka získává ucelený rajon v oblasti samotné Pecky a okolí.
Výhled na dobré odbytové možnosti si přímo vynucuje výměnu zastaralých zařízení. V letech 1927 — 28 jsou koupeny a namontovány pro sladovnu máčecí štoky, výtah zeleného sladu, čistící stanice na ječmen, dále pak stáčecí stroj na sudy, filtrační zařízení, nové kvasné kádě, ležácké sudy a řada dalších strojových doplňků. V tomto časovém rozmezí se již horečně pracuje na předložení rozpočtů stavebních úprav nové varny, která je nakonec uvedena do provozu za mrazové kalamity leden — březen 1929. Dále je provedena nástavba budov, montáž nové myčky na sudy. Celá budova je opatřena novou tvrdou omítkou a střechy pokryty eternitem. Rovněž nebylo zapomenuto na příjemné prostředí a byla zařízena slohová zasedací síň. Celkovou rekonstrukcí bylo docíleno racionálního provozu a odstraněny následky doby válečné a tím došlo ke skutečné stabilizaci podniku. Následující léta až do II. Světové války nesou známky stability obchodu a závod je při své prosperitě pouze řádně udržován.
Odtržením Sudet na rozhraní katastrů Vrchovina — Vidochov ztrácí pivovar velkou část svých odběratelů a odbyt proto klesá.
Situace během II. Sv. války není pro pivovar Nová Paka tak zlá, jako za války předešlé. V roce 1941 je provedena nástavba kotelny, koupen a namontován vodotrubnatý kotel se zauhlováním a posuvným roštem, postaveny nové stáje pro koně se zasklepením i místností pro obsluhu, doplněn stav ležáckých sudů a pořízen domácí telefon s 10ti místními stanicemi. S blížícím se koncem války se valná část zaměstnanců, odčerpaná z pivovaru do zbrojního průmyslu, vrací zpět k původnímu zaměstnání.
Hned po válce byla na pivovar uvalena dočasná národní správa v čele s Vlastimilem Hendrychem a Františkem Reimanem. V únoru 1946 zaslali ale členové dozorčí rady dopis Okresnímu národnímu výboru v Nové Pace, ve kterém požadovali sdělení podmínek pro zrušení národní správy. Jelikož nebylo prokázáno kolaborantské jednání, byla v dubnu r. 1946 dočasná národní správa zrušena a pivovar přešel opět do rukou původních akcionářů. Tento stav trval pouze do roku 1948.
Dobrý výsledek roku 1946 umožnil úpravu humen položením nového betonového podlaží, opravu celého hvozdu s novým topeništěm a výtahem zeleného sladu. V tomto roce se také uskutečňuje výstavba 4 bytových jednotek na vlastním pozemku pod pivovarem.
Samotný rok 1947 s významným datem 25. července se stává jubilejním mezníkem 75. výročí zahájení výroby v novopackém pivovaru. Ovšem kvůli plánovaným nákladům pro zajištění výroby nebylo přistoupeno k provedení oslav, a správní rada se rozhodla pro rozsáhlejší úpravu hotelu Centrál, který patřil rovněž do majetku pivovaru.
Vydáním zákona z 1. července 1948 je pivovar Nová Paka znárodněn a přechází do řízení Generálního ředitelství československých pivovarů v Praze. Pivovar je uveřejněním vyhlášky s platností od 20. července 1948 začleněn do oblasti ředitelství Podkrkonošských pivovarů n.p. se sídlem v Trutnově. S platností od 29. ledna 1949 dochází ke sloučení podniků Podkrkonošských a Hradeckých pivovarů v jeden národní podnik Hradecké pivovary.
V zadní části dvora proti stávající bednářské dílně je postupně likvidována zaměstnanecká jídelna s přilehlou místností na vydávání deputátního piva a spojením v jeden celek je získán prostor, kde po položení betonového podlaží, instalaci osvětlení, zavedení proudu k pohonu vzduchového kompresoru a postavení dvou ručních šestikohoutových strojů Staler začíná pevný základ výroby lahvového piva, na který dosud nebyl pivovar zaveden.
Stoupající odbyt vede k rozhodnutí o montáži nového chladícího zařízení, které slouží k dochlazování stávající spilky a předsklepního prostoru. Je provedena demontáž nepoužívaného parního stroje a budova stávající strojovny je určena pro postavení kompresoru. Montáž celé chladící linky probíhá na sklonku roku ´50 a počátku 1951, takže pro letní měsíce 1951 je zajištěn trvalý provoz.
Vedení pivovaru v čele se sládkem Františkem Reimanem dává podnět k podání žádosti k stavební rekonstrukci v rozsáhlém prostoru nad stávajícími lednicemi a sklepy používanými ke skladování odstavených transportních sudů, včetně demolice dvou nevyhovujících bytů sklepmistra a strojníka k získání místa pro stáčírny lahví a sudů. Hlavní správa ministerstva potravinářského průmyslu dává souhlas k provedení projekční přípravy. Předložený návrh je schválen.
15. dubna 1957 jsou zahájeny práce na přestavbě, postupně se zařizuje elektroinstalace, přívody vody a páry, litinová potrubí kanalizace, válečkové dráhy, převyšovač na vykládku prázdných obalů (klece na lahve, dopravník sudů z umývárny do stáčírny), skleněné potrubí. Ve sklepě jsou položeny nové obklady a dlažba do celého prostoru, zbudována vykládací rampa a výtahová šachta. Po třech letech je stavba dokončena.
Je zakoupena stáčírna lahví, která zvládá i přísun lahví pro základní operace louhové lázně a výstřiků. Navazuje vykladač umytých lahví s odsuvným destičkovým pásem s nájezdem na stáčecí rotačku a korunkovačku s odsunem na nakládací stůl. V návaznosti na toto zařízení je napojena odsuvná válečková dráha sloužící jak pro sklad, tak i pro transport zboží až na vykládací rampu. Současně je instalován i stáčecí stroj pro sudy, který byl uveden do provozu 1. července 1960. Z dokončených i rozpracovaných investičních celků je zřejmé, že vedení má zájem o sladění celého provozu, proto jsou dány dispozice k pořízení dalšího investičního celku, a to 10ti ks ocelových vnitřně smaltovaných tanků do ležáckého sklepa.
Po vynaložení tak vysokých částek do provozního zařízení je potřeba pamatovat i na zotavování vlastních zaměstnanců, proto je odkoupena od Zemědělských družstevních podniků v Jičíně kamenná chalupa ve Vítkovicích a je postupně vybavována úplně novým inventářem. Později je pro pohodlnější přepravu zakoupen i starší autobus.
Vzhledem ke stále rostoucí poptávce po novopackém pivu a s tím spojené stále vyšší spotřebě vody je nutno uvažovat o zajištění dostatečného množství této suroviny. Proto jsou pozváni pracovníci geologického průzkumu, aby navrhli možné místo pro vlastní vrt. Byla přistavena vrtná souprava, která v hloubce 75 m narazila na pramen s výkonem 9 l / vteřinu. Po všech úpravách byl nový vodní zdroj převzat v r. 1965.
Probíhají další investice do provozu, kdy jsou zakoupeny ocelové tanky do ležáckého sklepa, 10 ks bylo uvedeno do provozu 30.6.1966, 15 ks r. 1967. Byl rovněž vybaven vozový park, vyměněna stáčecí linka, na spilku je pořízen moderní deskový chladič, na sladovnu stroj na obracení ječmene — maltomobil.
Podstatnou změnu vykazuje prodej sudového piva — nastupují hliníkové obaly, které svojí váhou umožňují lepší manipulaci.
Vyvstává otázka nedostatku pracovních sil, proto byl předložen návrh na výstavbu 4 bytových jednotek v budově již delší dobu nepoužívaných stájí. Byty jsou přidělovány pouze těm rodinám, kde jsou zaměstnáni oba rodiče v pivovaru.
Jubilejní 100. výročí je oslaveno 26. srpna 1972 okázalým způsobem za účasti zástupců ministerstva zemědělství a výživy, vedení podniku, zástupců závodů i provozoven kraje jakož i zaměstnanců vlastních provozoven. Po dopolední schůzi v hotelu Centrál se oslavy přesunuly na sportovní stadion, kdy k tanci i poslechu hrál slavný orchestr zasloužilého umělce Karla Vlacha. Celkový program je uzavřen veselicí ve stánku TJ Sokol.
Pivovar se sladovnou v Nové Pace byl do roku 1996 součástí Pivovarů Hradec Králové s.p. jako závod. Na tento závod byla v roce 1996 vyhlášena veřejná soutěž Fondem národního majetku a na základě Smlouvy č. 294/96 o prodeji privatizovaného majetku ze dne 1.9.1996 byl pivovar v Nové Pace prodán společnosti Městský pivovar Nová Paka a.s. se sídlem v Nové Pace na adrese Pivovarská 400, 509 01 Nová Paka.
Tato společnost pivovar a celý majetek s tím související převzala a již v předávacím protokolu rozporovala výši závazků, které byly na nabyvatele převedeny delimitací závazků státního podniku. Společnost Městský pivovar Nová Paka a.s. také již v listopadu 1996 podala k Obchodnímu soudu pro Prahu 2 určovací žalobu proti FNM na závazky, které byly od počátku rozporné.
Pivovar Nová Paka byl standardní firmou ve svém oboru a stále nevyřešený soudní spor ještě v roce 2000 bránil prudšímu rozvoji. Firma se totiž paradoxně i v dobách útlumu českého pivovarství dokázala vyrovnat s problémy podnikání v Čechách. V roce 1999 stoupl prodej výrobků cca o 30%. Bohužel tlak věřitelů z delimitace na splátky rozporných závazků stoupal a firma se dostala do hluboké platební neschopnosti. Krize vyvrcholila konkurzem.
Dne 8.3.2000 byl na firmu Městský pivovar Nová Paka a.s. prohlášen konkurz a majetku úpadce se ujal správce konkurzní podstaty. Ten po zmapování situace rozhodl o zachování výroby a pokračování ve všech aktivitách, které byly pro firmu přínosné. Po dobu konkurzu se nejen podařilo zachovat stávající výstav piva nejen v objemech, ale i v tržbách a dokonce být o jedno procento lepší než v roce předešlém. Věřitelský výbor se v závěru roku 2000 rozhodl vyhlásit výběrové řízení na prodej majetku úpadce, tedy zpeněžit konkurzní podstatu a to se také stalo.
Dne 30.1.2001 byla podepsána Smlouva o prodeji podniku a Kupní smlouva mezi správcem konkurzní podstaty a nabyvatelem, tedy společností Isobuilding a.s. Ta převzala veškeré závazky a pohledávky vzniklé v době konkurzu a tím byla zachována kontinuita, tak důležitá pro zajištění běhu slušné a zdravé firmy. Na valné hromadě společnosti Isobuilding a.s. konané v Nové Pace dne 22.2.2001 se akcionáři 100% hlasy rozhodli změnit sídlo firmy a přenést jej do Nové Paky na adresu pivovaru a zároveň se usnesli na změně názvu firmy z Isobuilding a.s. na Pivovar Nová Paka a.s. Majetková struktura zůstala nedotčena a změny byly provedeny jen za účelem vylepšení celkové organizace chodu firmy.
Od roku 2003 probíhají v pivovaru rozsáhlé rekonstrukce. Veškeré potrubí je v nerezu, je nainstalován nový monoblok na stáčení piva do lahví, jsou nově obloženy všechny prostory ve sklepě, na spilkách. Pivovar dostává nové opláštění, původní bahnitý dvůr je vyasfaltován, jsou opraveny střechy. V únoru roku 2007 byla uvedena do provozu nová myčka skleněných lahví.
Plány jsou veliké, je jen na zákaznících, aby se rozhodli, zda mají zájem o zachování pivovaru a pokračování v tak košaté historii pivovarnictví v Nové Pace.